Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mentální reprezentace rodiče u dětí umístěných v ústavní výchově
Myšková, Lucie
MENTÁLNÍ REPREZENTACE RODIČE U DĚTÍ UMÍSTĚNÝCHV ÚSTAVNÍ VÝCHOVĚ Abstrakt disertační práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie Školitelka: PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Autorka: Mgr. Lucie Myšková Většina dětí v ústavní výchově má své rodiny, se kterými je v kontaktu, ale z různých důvodů tyto děti v rodinném prostředí vyrůstat nemohou. Z odborných prací víme, že se jedná zpravidla o rodiny, kde je atmosféra chladu, nezájem o děti, násilí. Praxe ale ukazuje, že děti v dětských domovech se o svých rodičích vyjadřují většinou s pozitivní konotací a i v literatuře nacházíme poznatky o tom, že děti, které s rodiči nežijí, si je idealizují. Do studie byly proto záměrně vybrány děti ve vývojovém období staršího školního věku, což je charakterizováno mimo jiné kritickým pohledem na dospělé. Práce vychází z výše uvedených ambivalencí a je zaměřena na mentální reprezentaci rodičů u dětí staršího školního věku umístěných v ústavní výchově.Téma je sledováno použitím několika metod (dotazník, kresba, rozhovor, určování polarit) a kvantitativně- kvalitativním zpracováním získaných dat, která jsou porovnávána s daty od skupiny dětí vyrůstajících v rodinném prostředí. Bylo shledáno, že představy rodiče u dětí staršího školního věku žijících v ústavní výchově se liší od představ stejně...
Mentální reprezentace rodiče u dětí umístěných v ústavní výchově
Myšková, Lucie
MENTÁLNÍ REPREZENTACE RODIČE U DĚTÍ UMÍSTĚNÝCHV ÚSTAVNÍ VÝCHOVĚ Abstrakt disertační práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie Školitelka: PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Autorka: Mgr. Lucie Myšková Většina dětí v ústavní výchově má své rodiny, se kterými je v kontaktu, ale z různých důvodů tyto děti v rodinném prostředí vyrůstat nemohou. Z odborných prací víme, že se jedná zpravidla o rodiny, kde je atmosféra chladu, nezájem o děti, násilí. Praxe ale ukazuje, že děti v dětských domovech se o svých rodičích vyjadřují většinou s pozitivní konotací a i v literatuře nacházíme poznatky o tom, že děti, které s rodiči nežijí, si je idealizují. Do studie byly proto záměrně vybrány děti ve vývojovém období staršího školního věku, což je charakterizováno mimo jiné kritickým pohledem na dospělé. Práce vychází z výše uvedených ambivalencí a je zaměřena na mentální reprezentaci rodičů u dětí staršího školního věku umístěných v ústavní výchově.Téma je sledováno použitím několika metod (dotazník, kresba, rozhovor, určování polarit) a kvantitativně- kvalitativním zpracováním získaných dat, která jsou porovnávána s daty od skupiny dětí vyrůstajících v rodinném prostředí. Bylo shledáno, že představy rodiče u dětí staršího školního věku žijících v ústavní výchově se liší od představ stejně...
Kvalitativní výzkum mentálních reprezentací "těla", "emocí" a "mysli" u hudebně zaměřených osobností v zrcadle imaginativních metod
JONÁŠOVÁ, Adéla
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jaké mentální reprezentace ?těla?, ?emocí? a ?mysli? mají hudebně zaměřené osobnosti. V teoretické části se budu věnovat tématům osobnost, charakter, teorie tělesné konstituce, emoce, myšlení, vědomí, nevědomí a mentální reprezentace. Výzkumným přístupem bude kvalitativní výzkum, ve kterém použiji části zakotvené teorie a otevřené kódování. Způsob sběru dat se uskuteční pomocí imaginačních cvičení a hloubkových rozhovorů.
Jazyk a informace: Význam v době počítačů
Valeš, Miroslav ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Sigmund, Tomáš (oponent)
Jedním z pro člověka nejvýznamějších prostředků je jazyk. Jednak umožňuje komunikaci a koordinování činností s ostatními jedinci, ale stejně tak jen na personální úrovni funguje jako nástroj pro porozumění a uchopení vnější reality, jež jedince obklopuje. Tato práce popisuje vztah člověka a informací prezentovanými jazykem, a za použití nejvýznamějších témat dotýkajících se kognitivních, systémových či například filosofických věd vytváří ucelený rámec vhodný k vytvoření uplatnitelnějšího pohledu na věc. Vlastní obsah práce tak zabírá především témata důležitá primárně z hlediska personálního významu a konkrétně reflektuje zásadní myšlenky aplikace, přínosů a závislosti mezi člověkem a jazykem. Závěr je pak věnován zhodnocení a vyvození vhodnějších přístupů v kontextu současné, moderní doby.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.